Kateřina Bolechová

Ahoj vítám Vás na svých stránkách

Články

Jak jsem jedla hlínu

Před měsíci Jakuba Katalpa prózou Je hlína k snědku, rozdala karty do dvou hromádek. Ti z první pěli ódu, ti z druhé žalozpěv.A tak se nabízí jediné, přečíst a sám rozhodnout, na kterou z hromádek přiložit kartu. V některých článcích bylo řečeno, že novela je příliš erotická, ba co víc, že zavání pornografií. Mému vkusu to nepřipadalo, nehledě , že mnohdy musejí být věci pojmenovány pravými jmény. Katalpa disponuje natolik barvitým jazykem, že nepotřebuje šokovat lacinostmi. Navíc mnohde dokázala napsat věci, na které se jiní bojí jen pomyslet. Novela je jakýmsi tokem pocitů a myšlenek, který má hlavní hrdince Nině možná přinést očistu, možná smíření …jiný směr Nejsilnější mi kniha připadá v pasážích, kde Nina tráví čas u maringotek a ohňů se svým milencem Mišem. Čas, ze kterého čpí živočišnost, touha vrátit se k podstatě a základním principům. Když jsem poprvé navštívila indickou restauraci ,okusila jsem nová koření, aroma i vůně, která vytvořila zajímavou chuť. A stejně tak mi chutnala hlína.  
Žádné komentáře
 
by Bassgooch