Kateřina Bolechová

Ahoj vítám Vás na svých stránkách

Články

Kurz negativního myšlení

 
 
 
 
 
KURZ NEGATIVNÍHO MYŠLENÍ /Norsko 2006/
Scénář a režie: Bård Breien
 
Byť jen představa invalidního vozíku je otřesná. Zřejmě každý člověk si říká, proč by se to mělo přihodit zrovna jemu A přece, ve zlomku led se prolomí, člověk se ocitne v mrazivé vodě a je vržen na pustý ostrov. Jeho život je posazen do kolečkového křesla, a jakkoliv paradoxně to bude znít, použiji teď slov vypravěčky z Mrazíka :„Už jinde jsme, tohle je jiná vesnice.“ Film nás zavádí mezi skupinku lidí, jež osud vrhl do této kruté pasti, ze které
jim mají alespoň částečně pomoci terapeutická sezení, kde se učí pozitivnímu myšlení. Terapeutka nosí na hodiny pletený „ pytlík na sprosťárny“, do kterého dotyční „odhazují“ vulgární slova. Po pravdě řečeno od terapeutky bych spíše čekala jistou účast a empatii, ale opak je pravdou, působí jako zkostnatělý šanon návodů a příkazů. Laciné „povrchové“ úpravy jsou vesměs k ničemu, pokud je vynecháno nitro člověka. Bez upouštění páry pocitů a emocí, zákonitě dojde k „efektu“ Papinova hrnce, což se projeví v dalších minutách filmu. Skupinka s terapeutkou odjíždí za novým členem kurzu, jenž se ukáže být tvrdým oříškem. Je jím třicátník Geirr /Fridjov Såheim/, který po autonehodě zůstává ochrnutý na polovinu těla. S manželkou, která má dobré úmysly se o něho starat, žije v moderním domku za městem. Geirr se stále častěji uzavírá do svého pokoje, jakési trucovny, má zlost na sebe i okolí a přestává komunikovat. Svou ženu se snaží od sebe odehnat všemožnými způsoby a jako jeden z argumentů používá to, že ji jako mrzák už nedokáže sexuálně uspokojit. Manželství se dostává do hluboké krize. Když se v domě objeví skupinka postižených s terapeutkou, která na Geirra spustí příručkovou mluvou, Geirr ji fyzicky napadne. Otřesená terapeutka odjíždí a své svěřence nechává napospas v Geirrově domě. Geirr se rozhodne vzít průběh kurzu do vlastních rukou. Rozdá jointy, sklenice s alkoholem a terapie může začít. Skutečné emoce a pocity se pomalu a jistě klubou ven. A to, že jsou vesměs zlostné a negativní je pochopitelné. Vše je završeno rozbíjením nádobí a nábytku v Geirrově domě. Snímek rozhodně nezlehčuje tuto závažnou tematiku, naopak, ukazuje složitost vztahů mezi těmi na vozíku a těmi kteří chodí po svých. I to, co je myšleno dobře, může v takovýchto případech postavit pořádnou bariéru. Člověk na invalidním vozíku v žádném případě neztrácí svou hodnotu a je třeba to brát na zřetel. A nakonec i to, že k vnitřnímu smíru by si každý člověk měl hledat vlastní cestu, návody neexistují. Příběh se odehrává během jediné noci, je pojat s nadhledem a bez sentimentu, navíc disponuje chvílemi až bizarním humorem. Jednou z nejkurióznějších scén je bezesporu ta, kdy osazenstvo hraje ruskou ruletu.
Kurz negativního myšlení získal jednu z cen na festivalu v Karlových Varech a Českého lva za nejlepší zahraniční film. Ovšem i kdyby zůstal bez vavřínů, faktem jest, že seveřané točit umí.
 
 
 
Žádné komentáře
 
by Bassgooch