Kateřina Bolechová

Ahoj vítám Vás na svých stránkách

Poezie a próza

...a tak jsme zůstali

věnováno Ivanovi Z.
Schránka na dopisy

mi položila plechové oči na rameno

orámovaný list a jméno

jméno které si mohu představit

v jakékoli souvislosti

jen těžko v téhle

v té která není příliš uchopitelná

na kterou se nedá sáhnout

jako na chleba v regále

nedá se ohmatat omakat

srolovat do kapsy

zmačkat do koše... nic takového

jen vím že sáhla do mých řad

je to smutné kino

takový černobílý dokument

na který přijde jen ... déšť z ulice

... tenkrát na tom nádraží jsem

stála s pocitem objevitele

lákavé minuty mne naplňovaly něčím

pro co dnes marně hledám jméno

a oba jsme věděli že máme jen ty minuty

když jsem Ti vybírala listí z vlasů

tak blízko ...

když jsi stál před mým pokojem

v motelu na kraji jednoho města

tak blízko... než abychom vešli dál

... a tak jsme zůstali

v náznacích

černé divadlo

kde člověk nemůže spatřit herce

a nenápadně je za ruku vtažen

do ohromujícího děje

tak jsme zůstali...

Žádné komentáře
 
by Bassgooch